VI. R. A. DVORSKÝ A MELODY MAKERS (1925 - 1929)
Léta 1925 - 1929 se nesou ve znamení Dvorského účinkování v Melody Makers. Než se budeme věnovat tomuto údobí Dvorského života, nenechme bez povšimnutí jednu skutečnost. Kromě několika výjimek v úvodu jsme automaticky užívali jména R. A. Dvorský, tedy takového, pod kterým byl veřejnosti znám. Jeho občanské jméno však znělo Rudolf Antonín, pseudonym Dvorský si zvolil podle svého rodiště, Dvora Králové na Labem,1) k němuž choval po celý život velmi vřelý vztah. Iniciály R. A. jsou pozůstatkem jeho občanského jména. V rukopise Královédvorských písniček,2) komponovaných v letech 1914 - 1916, se ještě výjimečně setkáme s jejich převráceným pořadím, v podobě A. R. Dvorský.3) 10. června 1925 oficiálně požádal Zemskou správu politickou o změnu příjmení,4) v čemž mu bylo vyhověno. A tak od 15. září téhož roku nesl jméno R. A. Dvorský legitimně.5) Změna příjmení se také vztahovala na jeho manželku Marii a syna Miroslava.6) Přesto míval se svým jménem potíže hlavně v zahraničí. Aby uchlácholil zahraniční vydavatele a gramofonové společnosti, užíval rovněž mezinárodně znějících pseudonymů jako Jack Morell7) nebo Joe London.8)
O Melody Makers v ČSHS9) překvapivě zmínku nenalezneme, přestože tento soubor snad jako jeden z prvních reprezentoval naši taneční hudbu mimo území Československa. Zároveň je pravdou, že Dvorský také ve vzpomínkách a interview důsledně mezi Melody Makers a Melody Boys nerozlišoval.10) Přesto v RMS11) hodnotí účinkování v Melody Makers jako historický přelom své kariéry.
Melody Makers vznikli v roce 1925 nebo 1926 jako kvarteto12), na jehož vedení se vedle Dvorského podílel František Cink13), hrající na housle a tenorsaxofon. Jeho role při vedení orchestru asi nebyla zanedbatelná, neboť soubor byl v dobových materiálech někdy uváděn pod názvem "Jazzový ensemble Fr. Cinka".14) Na altsaxofon hrál Jindřich Kocina.15) Pro zvýšení atraktivnosti se v souboru vystřídali i dva cizinci. První z nich, černoch William Tatun, byl spíše znám pod jménem Little Billy, které získal pro svou malou postavu. V Praze se ocitl již roku 1920 s tanečním kvartetem z Berlína a jeho bicí souprava zahrnující jak velký buben se šlapkou, tak i revolver budila značnou pozornost obecenstva. Little Billy nakonec v Praze zůstal16) a v letech 1925 - 1927 působil právě v Melody Makers, kde kromě bicích obstarával zpěv.17) Po dvou letech atraktivního černocha vystřídal Turek Fred Hartford, který zpíval, hrál na banjo a dokonce stepoval.18)
Žádný z členů orchestru neplnil stabilně jedinou úlohu, naopak bylo žádoucí, aby ovládal více nástrojů a byl schopen obstojně zpívat. Není divu, že instrumentář převyšoval počet členů orchestru. Na klavír hrál Dvorský, na housle F. Cink, na altsaxofon J. Kocina a na bicí Little Billy19), později Hartford.20) Alternativu k těmto nástrojům tvořily banjo (Hartford), tenorsaxofon (Cink) a akordeon.21) Z fotografií je patrné, že používali též violinofon a klarinet.22) Často se zpívalo do hlásné trouby neboli megafonu, s jehož pomocí se dosahovalo zvukového efektu podobného reprodukci tehdejší gramofonové desky.23)
Dostupných spolehlivých informací o repertoáru Melody Makers existuje pramálo. Pouze Titzl24) a ČJ25) uvádějí, že jejich vokální projev silně ovlivnili The Revellers úspěšnou nahrávkou Dinah od Harry Aksta. Dle Titzla ji po vzoru Revellers v tříhlasé úpravě zařadil do repertoáru a navíc podle ní upravil řadu dalších skladeb. Uváděli je v tří až čtyřhlasém bloku v jednoduché harmonii. Nejvyšší hlas zpíval vždy melodii, případný čtvrtý hlas ji zdovojoval o oktávu níže. Jednotlivé hlasy zpívali členové orchestru, obvykle v původní anglické verzi.26) Podle Dorůžky27) měl Hartford v pěveckém repertoáru v baru osvědčené vídeňské písničky i modernější melodie ovlivněné jazzovými prvky.28)
Melody Makers hrávali v pražských barech,29 v letních sezónách hráli pro lázeňské hosty v Mariánských Lázních (Dvorský uvádí léta 1926 a 1928),30) vystupovali v rozhlase31) a snad také nahrávali na gramofonové desky.
Vrchol jejich činnosti znamenalo angažmá v kodaňském Adlon clubu. Jak se jim toho podařilo dosáhnout, zůstává nadále otázkou. Určitým pojítkem mezi Dvorským a Dánskem by mohl být banjista Rasmussen, s nímž Dvorský hrál v Espritjazzu, ale vcelku pochybujeme, že by Dán v tomto směru sehrál významnější roli. Jako pravděpodobnější se nám jeví domněnka, že základy ke kontaktu mezi Adlon clubem a Melody Makers položily rozhlasové relace, tehdy slyšitelné daleko za hranicemi republiky.
Dvorský hrál v Adlon clubu po dvě sezóny, v roce 1929 a 1930,32) avšak podruhé to již bylo s nově sestaveným souborem Melody Boys. Malý časový odstup obou pobytů způsobil, že Dvorský je příliš ve vzpomínkách nerozlišoval, ačkoliv zde působil pokaždé s jiným orchestrem. Ke kodaňských angažmá se ještě krátce vrátíme.
Po návratu z úspěšného účinkování v Dánsku se soubor v roce 1929 překvapivě rozpadl.33) Příčiny konce Melody Makers dodnes zůstávají zahaleny tajemstvím, všechny zdroje se omezují na holé konstatování, že se tak stalo. Příčinou rozpadu mohl být názorový rozkol mezi Dvorským a F. Cinkem, protože se Dvorský o deset let později zmínil,34) že F. Cink odjel z Kodaně do Egypta, zatímco Dvorský se vrátil zpět do Prahy. Od Jiřího Traxlera jsme se dozvěděli, že snad dosud žije dcera F. Cinka, která by snad o tom mohla něco vědět, ale nevíme, kde se v současné době zdržuje.
Přestože Melody Makers zřejmě ve své době představovali jeden z nejprogresívněji orientovaných souborů u nás, údaje o nich jsou spíše kusé. Zvláště o jejich repertoáru mnoho nevíme. Soubor však musel dosáhnout velmi dobré úrovně, když se mu dostalo pozvání z reprezentativního zahraničního společenského klubu.
Poznámky:
1) Encyklopedie, s. 118.
2) Kopie rukopisu uloženy v KDM.
3) Kupříkladu v rukopisu úvodní písně prvního cyklu Na podsíni.
4) Povolení ke změně příjmení Zemskou správou politickou
z 15. 9. 1925. Kopie dokumentu uložena v MDK.
5) Tamtéž.
6) Tamtéž.
7) nt: Znáte Jacka Morella? Pochodeň, r. 53, 29. 5. 1964, č. 128, s. 3.
8) Lange, Horst H.: Die deutsche 78er Discographie der Hot-, Dance- und Jazzmusik 1903 - 1958, Berlin, Colloquium Verlag 1966, s. 296.
9) ČSHS, s. 276.
10) Např.: Andrš, V.: Ten elegantní pán s knírkem. Večerní Praha, r. 36, č. 148, 2. 8. 1990, s. 6. Dvorský při vzpomínkách na Dánsko uvádí, že jak v roce 1929 tak i v roce následujícím tu hráli Melody Boys. V roce 1929 to však ještě byli Melody Makers.
11) Titzl, S.: R. A. Dvorský. Repertoár malé scény (dále jen RMS), r. 6, 1968, č. 11, s. 9.
12) Rok 1925 uvádějí Encyklopedie, s. 118, nebo Dvorský v HPR (Očima vzpomínek R. A. Dvorského. HPR, 1962, květen - červen, s. 25). Rok 1926 zaznamenává ČJ, s. 18 a Dvorský v životopise (Vlastní životopis R. A. Dvorského. In: Osobní spis státně bezpečnostního vyšetřování proti R. A. Dvorskému, s 20 - 22. Archiv Ministerstva vnitra, fond V - 947).
13) Encyklopedie, s. 118.
14) ČJ, s. 243.
15) Očima vzpomínek R. A. Dvorského. HPR, 1962, květen - červen, s. 22.
16) Kotek, s. 200.
17) Titzl, S.: České vokální skupiny. Melodie, r. 2, 1964, č. 8, s. 115.
18) Očima vzpomínek R. A. Dvorského. HPR, 1962, květen - červen, s. 22.
19) Kotek, 200.
20) Schwarz, s. 6. Na fotografii Melody Makers sedí Hartford za bicí soupravou.
21) Encyklopedie, s. 118.
22) Schwarz, s. 6 a KČS 1, s. 68. Vycházíme ze zveřejněných fotografií souboru.
23) Schwarz, s. 6 - fotografie. Též srovnej: Kotek, s. 201.
24) Titzl, S.: České vokální skupiny. Melodie, r. 2, 1964, č. 8, s. 115.
25) ČJ, s. 18.
26) Titzl, S.: České vokální skupiny. Melodie, r. 2, 1964, č. 8, s. 115.
27) Dorůžka, L.: Karel Vacek. Druhé vydání, Praha, Supraphon 1984, s. 79 (dále jen Dorůžka).
28) Tamtéž.
29) Dorůžka, s. 78 a 79.
30) Životopis - MDK.
31) Schwarz, s. 6 - fotografie Melody Makers v rozhlasovém studiu.
32) Uggé, E.: Hodinka s R. A. Dvorským, Revue Ultraphonu, r. 1, 1932, č. 1.
Článek získán od pana J. Farníka.
33) Očima vzpomínek R. A. Dvorského. HPR, 1962, květen - červen, s. 22.
34) jbr: Na návštěvě u R. A. Dvorského a jeho Melody Boys.
Odpoledník Národní Politiky, 21. 11. 1939.
(SÚA, MZV - VA I.).