XV. ZÁVĚR
Shrneme-li poznatky získané studiem literatury, pramenů a rozhovory s pamětníky, musíme konstatovat, že R. A. Dvorskému je oprávněně přisuzováno čelné místo mezi osobnostmi české populární hudby. Z jeho opravdového zájmu o taneční hudbu vyvěrala nezlomná celoživotní aktivita do značné míry ovlivňující vývoj tohoto žánru u nás.
Zjistili jsme, že ačkoliv nedostupnost Dvorského pozůstalosti jistě ovlivnila námi vyslovené domněnky a závěry, pokryly náhradní materiály většinu oblastí natolik, abychom si o nich mohli učinit alespoň základní představu. Kromě několika titulů hudební literatury obsahují řadu zajímavých informací především některá interview s R. A. Dvorským z šedesátých let, materiály ze Státního ústředního archívu v Praze, Archívu hlavního města Prahy, Archívu Ministerstva vnitra, královédvorského muzea, OSA a hudebního oddělení Národní knihovny v Praze. Cenný pramen představují rozhlasová pásma s R. A. Dvorským Jen se s písničkou smát a Kdybych se znovu narodil a především pořad Děkuji, bylo to krásné, kde na Dvorského vzpomínají jeho spolupracovníci z nakladatelství Ela Hrušková a Zdeněk Petr. Tři osobnosti, které byly s Dvorským v častém kontaktu - paní Anna Mannová, sestra R. A. Dvorského, pan Jiří Traxler, skladatel a aranžér Dvorského nakladatelství, po určitou dobu též klavírista Melody Boys a pan Jan Novák, saxofonista a klarinetista Dvorského orchestru - vyhověly naší prosbě a velmi ochotně se podělily o své vzpomínky. Tak jsme mohli zhruba zrekonstruovat Dvorského hudební dráhu.
Dopátrali jsme se, že R. A. Dvorský projevoval přirozenou muzikálnost již od dětství a uplatňoval ji ve skladbičkách pro královédvorské ochotníky. Ty zaujaly Eduarda Basse a pomohly Dvorskému k prvním kontaktům s kabaretem Červená sedma a pražským kulturním prostředím. Definitivně se však v Praze uchytil až se zaměstnáním ve Springerově nakladatelství, které tvořilo základ jeho pražské existence, od něhož se odvíjely další Dvorského aktivity (účinkování v Hašlerově kabaretu Lucerna, spolupráce s Červenou sedmou v letech 1919 - 1922, komponování a hraní v tanečních kapelách), a zároveň hodně znamenalo pro Dvorského pozdější vlastní více než úspěšnou nakladatelskou činnost.
Po vzniku republiky se Dvorský stal snad nejvýznamnějším propagátorem a skladatelem moderních tanců, komponoval též písně a kabaretní šansony. Několik jeho písní jsme se pokusili rozebrat a zjistili jsme, že je pro ně příznačná nekomplikovaná, přitom přirozeně plynoucí melodie prozrazující skladatelovu invenci. Melodika klavírních tanečních skladeb je instrumentálního charakteru, poměrně často se objevují imitace motivů, přizpůsobené harmonickému průběhu skladby.
Dvorský prošel řadou tanečních kapel, s Espritjazzem, Melody Makers a Melody Boys, tedy se soubory, jež vedl, hrál pravidelně v rozhlase. Soubor Espritjazz dokonce zřejmě jako vůbec první ansámbl vysílal v rozhlase pravidelně moderní taneční hudbu. Značný dosah tehdejších vysílačů, pokrývajících signálem podstatnou část Evropy, byl nejen příčinou velkého ohlasu posluchačů, ale podle nás také vedl k pravděpodobně prvnímu dlouhodobějšímu angažmá českého tanečního orchestru v zahraničí, v tomto případě Melody Makers v kodaňském Adlon clubu v roce 1929. Že proběhlo úspěšně, dokazuje zájem dánského reprezentativního podniku o opětné účinkování orchestru v následujícím roce, ale podruhé Dvorský do Dánska odjel již s nově sestaveným souborem Melody Boys. I ten se dočkal mezinárodního ohlasu, přestože o jeho dalším vystupování v zahraničí nemáme zprávy, a zajistil Dvorskému významnou prestiž v oblasti taneční hudby již v polovině třicátých let. Díky svým organizačním schopnostem postupně dokázal vybudovat funkční strukturu, jejíž základ tvořilo v roce 1936 vzniklé Dvorského nakladatelství a jeho významné postavení v gramofonové společnosti Ultraphon, které mu dovolovalo bezproblémový přístup k nahrávání na desky. Organické propojení orchestru s nakladatelstvím a gramofonovou firmou, nadto časté účinkování Melody Boys v rozhlase a ve filmu bylo vymožeností, jíž žádný další nakladatel komponistům a aranžérům taneční hudby nemohl nabídnout, což Dvorskému zajišťovalo na tomto poli výsadní postavení. K tomu taktéž přispěla značná repertoárová šíře jak hudebnin vydávaných nakladatelstvím, tak i skladeb hraných orchestrem. Pozdější spíše monotematicky koncipované reedice nahrávek Melody Boys tedy nezobrazují celý rejstřík žánrů, které v podání orchestru zazněly (např. nezahrnují operetní melodie či úpravy lidových písní i zřídka hrané swingové orchestrálky). Za protektorátu dosáhli Melody Boys zřejmě vrcholu své popularity. Přispěla k ní zejména přibližně měsíční turné orchestru po Čechách a Moravě v letech 1940 a 1941, která provázela poměrně velká publicita. Vystoupení se vyznačovala pestrostí repertoáru, kvalitní interpretací a svou roli snad sehrálo i to, že se Dvorský orientoval na domácí autory. Výkony orchestru vzbudily pozornost firmy Telefunken, pro niž Dvorský nahrál několik skladeb (figurují mezi nimi německé verze českých šlágrů a dokonce dvě dánské písně). Nevyhnul se v jednom či dvou případech účinkování pro německý film, ale jinak nebyl Němci až na výjimky příliš tlačen ke spolupráci. V roce 1943 byl orchestr nasazen nejprve v protektorátu. Od podzimu 1944 museli Melody Boys hrát pro české dělníky i v Německu a jím obsazeném území. Náročný program se negativně projevil na Dvorského zdravotním stavu, jenž mu nedovolil ve vedení orchestru pokračovat. V důsledku těžké nemoci Dvorský v dubnu 1945 orchestr rozpustil.
Specifickou oblast představuje Dvorského spolupráce s filmem. Podle vlastních slov se podílel na sedmdesáti filmech. Z hudebníků může v tomto směru Dvorskému konkurovat pouze Eman Fiala, vystupující však převážně jako herec. Dvorskému pochopitelně byla zpravidla svěřována hudební složka filmu, uplatňoval se coby kapelník, zpěvák, dublér (zpíval hudební part za herce), u filmu Mravnost nade vše i jako skladatel. V několika filmových titulech vystoupil v herecké roli a v nepříliš zdařilém filmu Krb bez ohně mu byla dokonce svěřena jedna z hlavních úloh.
Snad největší Dvorského zásluha spočívá v tom,že vedle osvědčených autorů lidovky dovedl poskytnout značný prostor mladým swingově zaměřeným skladatelům a aranžérům. O úrovni nakladatelství též jistě svědčí, že od jeho založení zde vycházely kompozice Jaroslava Ježka. Dvorského promyšlený postup napomáhal ke zvyšování úrovně domácí produkce, což po válce zaznamenaly zahraniční evropské i americké nakladatelské firmy a projevovaly o české taneční skladby silný zájem. Slibný rozvoj však brzy zastavily nekompromisní zásahy poúnorového režimu.
Domníváme se, že zejména v období 1936 - 1945 spatřovat Dvorského význam pro naši taneční hudbu pouze v rovině intepretační, či naopak nakladatelské by bylo zkreslující, protože obě sféry tvořily nedílnou jednotu. Je tedy třeba je pojímat komplexně a ne pohlížet na Dvorského jako na dirigenta známého orchestru, resp. oblíbeného zpěváka a vedle toho navíc jako na úspěšného nakladatele, jak tomu zatím bývá.
Po návratu do normálního života koncem padesátých let po bezdůvodném uvěznění z politických příčin sice do populární hudby nevnesl nové podněty, přesto dokázal několika svými písněmi zaujmout pozornost veřejnosti. Úspěch písně Pohádka o konvalinkách v závěru šedesátých let důstojně završil dílo, které Dvorský pro českou populární hudbu vykonal.
Pro další bádání týkající se R. A. Dvorského doporučujeme vyčkat, až bude pracována jeho pozůstalost, uložená v Muzeu české hudby v Praze. Údajně obsahuje velké množství materiálů, jak dokumentovala výstava o R. A. Dvorském v Národním muzeu, konaná u příležitosti třicátého výročí jeho úmrtí v roce 1996. Hledání náhradních zdrojů je poměrně zdlouhavou záležitostí, případným zájemcům doporučujeme obrátit se ještě na paní Elišku Hruškovou z Prahy, bývalou pracovnici Dvorského nakladatelství, a na pana Součka z Poříčan (tel. 0203 - 95351), sběratele filmových písní. Nicméně doufáme, že Dvorského pozůstalost bude v blízké době zpřístupněna a pomůže zpřesnit údaje a závěry, k nimž jsme dospěli v této práci. Snad se pak dočkáme i kýžené fundované monografie o R. A. Dvorském. Není sporu, že si toho zaslouží.